Anosognosie: Jak nás může příliš mnoho sebevědomí zničit

Anosognosie: Jak nás může příliš mnoho sebevědomí zničit

Šárka Dvořáková

Šárka Dvořáková

Články autora

Jedna z nejvýznamnějších bitev v historii se odehrála blízko řeckého ostrova Salamína v roce 480 před naším letopočtem, kdy byly Řecko a Persie v dlouhé a vleklé válce. Řecko, které se skládalo z aliance městských států se spojilo, aby zabránilo Peršanům dobýt ostrov. Perská armáda vedená králem Xerxem byla ohromná a silná a vítězila.

Perská říše expandovala na západ do velké části Řecka a král Xerxes měl v úmyslu dobýt velkou část jeho území. Xerxova armáda prošla snadno Makedonií a Thesálií a pokračovala k Aténám až se dostali k Salamíně. Perské námořnictvo mělo v tu chvíli 1207 lodí, zatímco Řekové jich měli pouhých 310. Xerxes si byl jistý svým vítězstvím. Tak jistý, že si na pobřeží vytvořil trůn ještě dřív, než bitva vůbec začala.

 

To, co se pak stalo, ho šokovalo. Bitva se odehrávala v průlivu mezi řeckou pevninou a Salamínou. Řecké lodě byly postaveny na jedné straně průlivu a Perská flotila, která spoléhala na svou početní převahu, vyrazila kupředu k útoku.

 

Na druhou stranu se řecké námořnictvo spoléhalo na strategické postavení, které by minimalizovalo přímou srážku. Jak perská armáda postupovala, Řekové zůstávali na svých pozicích a vyčkávali. 

 

Problém Peršanů byl ten, že měli příliš mnoho lodí, které směřovaly najednou do příliš úzkého prostoru. Lodě začaly narážet jedna do druhé, jak se od nich pohybovaly vlny k lodím vepředu, což vedlo k rozbití lodí a následným problémům s jejich řízením.

 

Řecké lodě měly více prostoru k manévrování, takže mohly na perské loďstvo snadno zaútočit. Peršané se neměli kam stáhnout. Řekové pak vytvořili linii a začali obrovskou armádu odstřelovat.

 

Xerxes, který byl šokován tím, co viděl, se z Řecka stáhnul. Bitva znamenala zásadní obrat v řecko-perských válkách. Závěrečné vítězství Řecka umožnilo rozvoj řecké a tím i západní civilizace.

 

“Anosognosie” života

 

Vzali jste na sebe někdy těžký úkol a uvědomili si, že jste nevěděli, jak těžký bude? K přeceňování vlastních schopností může docházet v mnoha oblastech, od studia přes nácvik nějaké dovednosti, investičního rozhodování až ke sportování.

 

Zvýší-li se někomu sebevědomí, považujeme to většinou za dobrou věc. Ale příliš mnoho sebevědomí může mít negativní účinek. Být příliš sebevědomý totiž může vést k tomu, že proděláme peníze díky špatnému investičnímu rozhodnutí, ztratíme důvěru lidí, kteří se na nás spoléhají nebo budeme plýtvat časem na něco, co nebude fungovat.

 

Čím méně toho o něčem víme, tím více je patrné, že nerozumíme svým schopnostem, dokud neuděláme chybu nebo nenarazíme na překážku.

 

Známý sociální psycholog David Dunning nazývá tento problém “anosognosií každodenního života ”, čímž označuje stav, kdy člověk, který má nějaký handicap, si ho není vědom.

 

Dále říká: „Jste-li nezpůsobilí, nevíte, že jste nezpůsobilí… schopnosti, které potřebujete, abyste dali správnou odpověď, jsou tytéž schopnosti, které potřebujete k poznání toho, co správná odpověď je.“   

Jestliže si neuvědomujeme, že nemáme nějakou schopnost nebo znalost, ale věříme, že ji máme, jak se můžeme zlepšit, abychom se vyhnuli katastrofám?

 

Jak odstranit Anosognosii

 

Pokud si chceme udržet své sebevědomí na správné úrovni, můžeme udělat tyto tři věci:

 

1. Dostávat pravidelnou zpětnou vazbu

 

Na začátku toho o procesu moc nevíme, a jak se naše dovednost zlepšuje, můžeme udělat hloupou chybu tím, že si myslíme, že víme všechno.

 

Když budeme mít zodpovědného partnera nebo někoho, koho respektujeme, aby nám pravidelně dával zpětnou vazbu, pomůže nám to udržet si sebevědomí na dobrém stupni.

 

Nebo si můžeme se svými názory zahrát hru na ďáblova advokáta. Jestliže nám něco připadá jako dobrý nápad, zvažme všechny slabé stránky a možné negativní následky.

 

2. Vytvářet si rezervu

 

Jak často se nám stane, že začneme úkol, o kterém si myslíme, že bude trvat asi půl hodiny, a nakonec to skončí tak, že nám to zabere většinu dne? Pokud jste jako já, pravděpodobně se vám to stává vcelku často.

 

Jestliže máme omezený čas na dokončení nějakého úkolu, je dobré si zařadit do plánu nějaký čas navíc pro případ, že se stane něco nečekaného.

 

Pojistku však můžeme použít i pro další věci, než je jenom čas. Můžeme ji použít pro plánování, sestavování rozpočtu nebo při rozhodnutích o investování.

 

3. Zjistit si co nejvíc o tom, co nevím

 

Jsme-li na začátku nebo se vydáváme na cestu za svým cílem, snadno cítíme vzrušení a představujeme si, jak se to vyvine. I když nás tyto pocity mohou inspirovat, abychom se postavili výzvám, někdy udeří realita a tyto sny mohou zmizet jako pára nad hrncem.

 

Takže když chceme něco udělat, zamysleme se nad tím, jaké kroky a úpravy budou potřeba. Udělat si průzkum a zjistit, co náš cíl obnáší, nám dá lepší představu o pravděpodobnosti dosažení toho, o co se snažíme.

 

Když provedeme průzkum, můžeme si podrobně naplánovat své budoucí kroky. Dobré je řídit se principem „Nejdřív to udělej, pak to řekni“, abychom získali podporu svých přátel a rodiny.

 

Sebevědomí má křehkou rovnováhu 

 

Jak je vidět, je těžké poznat nejdřív své schopnosti a než si to uvědomíme, může mít naše nevědomost vážné následky.

 

Uznat, že máme přílišné sebevědomí, je prvním krokem k tomu, jak s ním bojovat. Poznání, že možná toho koneckonců zas tolik nevíme, nám může pomoci získat lepší pohled na situaci a na to, jaké kroky v budoucnosti udělat.

 

Sebevědomí musí být v rovnováze. Když ho máme hodně, riskujeme, že uděláme špatné rozhodnutí, které bude mít nechtěné následky. Když ho máme málo, nebudeme chtít riskovat vůbec.

 

Ale pokud počítáme s nečekanými událostmi a přistupujeme ke svým rozhodnutím s opatrným optimismem, můžeme se s tou správnou dávkou posunout vpřed a dosáhnout pokroku. 

Šárka Dvořáková

Šárka Dvořáková

Články autora
Hledat
Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a ochraně uživatelů soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Rozumím