Naučte se říkat NE

Naučte se říkat NE

Kateřina Trousilová

Kateřina Trousilová

Články autora

Každý jsme se již určitě dostali do situace, kdy jsme řekli NE, i když jsme nechtěli. Museli jsme, nechtěli jsme tomu druhému ublížit, nebo jsme se báli vyjádřit vlastní názor. Měli bychom si uvědomit, že tím škodíme nejen sobě, ale také lžeme svému okolí. Pojďme to změnit a naučme se říkat NE.

 

1.    Uvažujme o tom, jak jsou naše myšlenky, pocity a chování propojeny                                                                                                          

2.    Soustřeďme se na drobné zvládnutelné změny a kroky

 

Začněme jednoduššími rozhodnutími. Například sami sobě řekněme NE, když se budeme chtít dívat na televizi, ale víme, že bychom měli pracovat. Zkusme pomalu překonávat svoji komfortní zónu.

 

3.    Buďme k sobě na této cestě shovívaví, kráčejme vpřed, ale neodpírejme si ani cestu do minulosti

 

Zbytečně se netrestejme a neohlížejme se zpět na chyby, které se nedají změnit. Chyby, ze kterých se můžeme poučit do budoucna, ale nezapomínejme.

 

4.    Snažme se dosáhnout dostačujících výsledků

 

„Dnes se alespoň jednou rozhodnu tak, jak JÁ doopravdy chci“ – Takhle by to mělo vypadat.

 

5.    Zamysleme se nad „podmínkami ceny“

 

Co jsme schopni pro něco udělat a co od toho očekáváme.

 

6.    Zamysleme se nad tím, odkud jsme získali konkrétní přesvědčení a vzorce chování a zda jsou pro nás ještě dnes hodnotné

 

Všechna naše přesvědčení a vzorce chování pramení z našeho mládí. Pokud rodič nadává svému dítěti, když něco pomaluje, dítě si z toho odnese, že kreativní myšlení a vyjadřování pocitů je špatné. Ke všemu, co má s tímto souvislost, bude už navždy nastaveno říkat NE. Absurdní že? Je to ale bohužel pravda. Něco se ale změnit dá.

Zkusme si uvědomit, jaké podobné vzorce chování už nepotřebujeme. Možná nás v mládí někdo shodil před přáteli a my se teď bojíme mluvit před lidmi a vyjádřit svůj názor. Co kdyby nás zase někdo shodil?

Tím si ale hodně ubližujeme. Měli bychom si uvědomit, že taková období už jsou za námi. Scházíme se jen s lidmi, se kterými chceme, tak proč bychom se před nimi měli bát? Čím méně se budeme bát vyjádřit svůj názor, tím více v jejich očích stoupneme.

 

7.    Zaměřme se více na vnitřní sebehodnocení

 

Večer se zamysleme, zda byl pro nás dnešní den něčím dobrý a čím byl naopak špatný. Poté zkusme vymyslet, jak by se to dalo do budoucna změnit.

 

8.    Odhoďme pocit viny

 

Pokud se budeme pořád vinit z něčeho, za co nemůžeme, nikdy se říkat NE nenaučíme. To, že se někdo urazí, když jsme upřímní, přeci není naše vina. Ovšem nepůsobme bezcitně.

 

9.    Dejme si pozor na uvažování „buď - anebo“

 

Rozhodování „buď – anebo“ pošleme pryč. Rozhodujme se rychle a racionálně.

 

10. Přestaňme ignorovat signály vašeho těla

 

Bylo nám někdy špatně, ale všechny ostatní jsme přesvědčovali o opaku jen proto, aby nás neměli za simulanta? Pracovali jsme od rána do večera a pak šli spát v ještě horším stavu než ráno?

Vnímejme signály vašeho těla. Není žádná ostuda, když se omluvíme ze schůzky, když nám není dobře. Nemoc by nám v takovém případě mohla ještě uškodit. V lepším a zdravém stavu podáme mnohem lepší výsledky.

 

11. Zpochybněme své kritické myšlenky a osobní pravidla

 

„A co když mě odmítne?“ „Co když se to nepovede?“ A co takhle myslet trochu pozitivně? S negativním přesvědčením ničeho nedosáhneme.

 

12. Odzbrojme své vnitřní kritické hlasy

 

„Neměl/a bych to dělat.“ „Ještě není ten správný čas.“ A kdy teda je? Když překonáme své kritické hlasy, pomůže nám to vykročit s naší komfortní zóny a příště bude tento krok o něco jednodušší.

 

13. Změňme MUSÍM na MOHU

 

„Příští víkend musím navštívit rodiče i přesto, že mám hodně práce.“ – ŠPATNĚ, pokud máme hodně práce, věnujme se práci. Rodičům se omluvíme a domluvíme se s nimi na jiný a lepší termín.

 

14. Zkusme být sami sobě zachránci a věnujme si lásku a dobrotu, kterou očekáváme od druhých

 

Nezapomínejme se věnovat sobě a od práce si trochu odpočinout. Dejme si občas nohy nahoru a uvařme si čaj, relaxujte. Relaxace je dobrá na uvědomění si všeho co se přes den stalo a co se má stát.

 

15. Vymysleme, jak sami sebe odměnit a užijme si tyto věci bez pocitu viny

 

„Pokud se místo televize budu věnovat práci, dám si večer mojí oblíbenou čokoládu.“ I přesto, že se snažíme shodit, nemějme pocit viny, když je to za odměnu.

 

16. Uvědomme si, co říkáme tělem:

 

  • postavme se rovně a pevně

  • hlídejme si, jakým tónem mluvíme

  • nezapomínejme se tvářit vážně, pokud chceme, aby nás také vážně brali (to z nás neudělá netvora, nebojme se)

 

17. Předem si naplánujme, co chceme říct, pokud je to jen trochu možné

 

Pokud nás čeká důležitá schůzka a my máme strach, pečlivě si promysleme, na co by se nás druhá osoba mohla zeptat a vymysleme si odpovědi. Budeme tak mnohem jistější.

Kateřina Trousilová

Kateřina Trousilová

Články autora
Hledat
Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a ochraně uživatelů soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Rozumím